10 ml
Doplněk stravy.
100% BIO kvalita
Lékaři navržena směs esenciálních olejů v synergické kombinaci.
Vybrané byliny mají v dané kombinaci synergický účinek a vzájemně se potencují. Ručně namíchané podle receptury lékařů teamu Benedictus.
Původ olejů: ekologické hospodářství/sklizeň na místě jejich původního výskytu
Upozornění: Výrobek nenahrazuje pestrou stravu a nelze ho zaměňovat s léky.
skladem
Přírodní kapky ALERGIE jsou směsí 100% BIO esenciálních olejů z vybraných bylin. Ručně namíchané podle receptury lékařů teamu Benedictus.
Výběr bylin do kapek sestavili lékaři z teamu Benedictus na základě dlouholetých poznatků z oblasti přírodní medicíny, a zároveň na základě lékařské praxe.
Neobsahují lepek, laktózu, alkohol, cukr, konzervační látky, ani žádné jiné přídané látky.
Obsah 1 lahvičky je cca 200 kapek, užívají se 1-3 kapky 3x denně.
Pro hlubší pochopení využití esenciálních olejů doporučujeme knihu doktora Zielinského „Léčivá síla esenciálních olejů“.
SLOŽENÍ:
Citrónový olej (oleum citri): olej je získán z oplodí citroníku pravého
Levandulový olej (oleum lavandulae): olej je získaný z květu levandule lékařské
Mátový olej (oleum menthae piperitae): olej je získán z natě máty peprné
Tea tree olej (čajovníkový olej): olej je získán z listů kajeputu střídavolistého
Lemongrass olej, tzv.olej z citronové trávy- (oleum cymbopogon): olej je získán z listů vousatky citronové
DÁVKOVÁNÍ:
Dávkování: 3x denně užít na lžičce vody 2 až 3 kapky. Zapít sklenicí čisté vody nebo čaje. Citlivějším osobám doporučujeme užívat 1 až 2 kapky 3x denně na lžičce olivového, kokosového nebo dýňového oleje.
Děti od 3 - 6let mohou užít esenciální oleje jen po konzultaci s lékařem.
Přečtěte si zásady bezpečného užívání esenciálních olejů BENEDICTUS
Esenciální oleje jsou vysoce koncentrované rostlinné složky. Nazývají se také těkavé oleje, éterické oleje nebo silice.
Z chemického hlediska jsou esenciální oleje heterogenní směsi lipofilních látek, zejména terpenů, které sestávají z isoprenových podjednotek. Jejich pachové vlastnosti, biologické a farmakologické účinky spočívají v aktivitě různých skupin složek, jako jsou monoterpeny, monoterpenoly, monoterpenketony, seskviterpeny, seskviterpenoly, seskviterpenketony, estery, aldehydy, fenoly, fenylestery a pod.
K výrobě esenciálních olejů se používají různé čerstvé nebo sušené části rostlin (květy, listy, jehličí, větvičky, dřevo, kůra, kořen, semena, slupky semen a plodů). Ne všechny esenciální oleje jsou vhodné pro vnitřní použití, tento fakt je zohledněn ve všech směsích BENEDICTUS.
Esenciální oleje mají fyziologické a farmakologické vlastnosti, které ovlivňují téměř všechny orgány v těle (S.Price a L.Price, Aromatherapy for Health Proffesionals, 4. vydání, Londýn, Churchill Livingstone, 2011).
POHLED HISTORIE NA ESENCIÁLNÍ OLEJE
Esenciální oleje a jejich využívání v léčitelství je v písemných zmínkách uchovány již z dob starověkého Egypta, Indie a Persie. Esenciální oleje a masti byly velmi vzácným a drahým zbožím, se kterým se intenzivně obchodovalo mezi Orientem a zbytkem tehdy známého světa. Využití kadidla či myrhy je ostatně známo i z biblických příběhů. Esenciální oleje či masti mají své pevné místo ve vývoji lidské civilizace. Prvotní získávání extraktů z rostlin bylo prostřednictvím macerace v rostlinných olejích.
Převrat přinesla arabská kultura (8.-13.st. n.l.), díky vynálezu destilačního přístroje, který umožnil jiný technologický postup (parní destilaci) k extrahování esenciálních olejů z rostlin.
Světoznámí lékař Avicena jako první člověk zdokumentoval využívání esenciálních olejů ve své praxi, známá je jeho rozsáhlá rozprava o růžovém oleji a jeho účincích.
Renesanci esenciálních olejů a jejich využívání v lékařství přinesl začátkem 20. století chemik René-Maurice Gattefossé, nazývaný také „otec aromaterapie“. Rozpoznal obrovský význam esenciálních olejů pro oblast zdravotní péče nejen pro jejich vůni, ale hlavně pro jejich terapeutické vlastnosti, které úspěšně využíval při léčbě pacientů. Snad nejznámější je jeho využívání levandulové silice a jejích silných antiseptických vlastností při kožních popáleninách a gangrénách.
Esenciální oleje využívané ve směsích BENEDICTSU jsou získávány parní destilaci rostlin, nebo lisováním slupek za studena (citrusové oleje).
Na 1 ml esenciálního oleje je zapotřebí zhruba 1 kg levandulových květů, 3 kg citrónových slupek nebo 9 kg růžových květů. Jedná se o skutečně vysoké koncentrace látek v jediné kapce.
Oleje použité ve směsích BENEDICTUS pocházejí z ekologického hospodářství nebo z divoce rostoucích bylin z Indie (sklizeň na místě jejich půodního výskytu). Vzhledem ke snaze o snižování emisní stopy při výrobě našich olejů aktuálně zkoumáme možnosti pěstování některých druhů rostlin na Slovensku. Důležitým faktorem pro dopěstování kvalitních bylin s vysokým obsahem látek je složení půdy, čistota prostředí a počet slunečných dní.
V první řadě rostlině poskytují vůni a chuť, kterou buď přitahuje nebo naopak, odpuzuje opylovače, zvířata a přirozeně i nás, lidi. Chrání rostlinu před býložravci a bacilonosiči jako jsou komáři nebo mouchy; esenciální oleje jsou většinou hořké, mnohé z nich výborně odpuzují hmyz. Chrání rostlinu před bakteriemi, houbami a viry - esenciální oleje mají výjimečné antimikrobální vlastnosti.
Léčí rostlinu při houbovitých infekcích, pořezání, poškození epitelu.
Farmeceutický průmysl využívá 20% produkce esenciálních olejů, zbylé se využívají v potravinářství (50%), parfumerii (25%), v průmyslu (3%) a v aromaterapii (pouze 2%).
Ze své podstaty se esenciální oleje nemohou „skazit" ve smyslu, že by se překysely, oplesněly nebo by se v nich přemnožily bakterie (jako např. v očních kapkách). Esenciální oleje však mohou zoxidovat, jejich největším nepřítelem je kyslík.
Lahvičku s esenciálním olejem držte vždy uzavřenou, ve tmě (samotný obal olejů BENEDICTUS brání pronikání světla k olejům, nevystavujte je však zbytečně slunečnímu záření).
Trvanlivost většiny olejů se udává od 2-4 let. Jejich trvanlivost můžete prodloužit skladováním v chladu, přílišné teplo urychluje jejich oxidaci a tím i zničení jejich účinků.
Ne všechny esenciální oleje jsou vhodné pro vnitřní použití, tento fakt je zohledněn ve všech směsích BENEDICTUS, která jsou vhodná i pro vnitřní užití.
Poznejte přesný botanický název rostliny a přesnou část rostliny, ze které je olej získán. Jednotlivé chemotypy a jednotlivé části rostlin se od sebe liší svým složením a mají rozdílné účinky. Zajímejte se o původ olejů a jejich možnou kontaminaci syntetickými látkami.
Při sestavováni olejových směsí BENEDICTUS jsou všechna tyto fakta důsledně vyhodnocována našimi lékaři.
DOBRÝ TIP: Přečtěte si 12 dobrých důvodů, proč se rozhodnout pro značku Benedictus
SLOŽENÍ:
Citrónový olej (oleum citri): olej je získán z oplodí citroníku pravého
Levandulový olej (oleum lavandulae): olej je získaný z květu levandule lékařské
Mátový olej (oleum menthae piperitae): olej je získán z natě máty peprné
Tea tree olej (čajovníkový olej): olej je získán z listů kajeputu střídavolistého
Lemongrass olej, tzv.olej z citronové trávy- (oleum cymbopogon): olej je získán z listů vousatky citronové
DÁVKOVÁNÍ:
Dávkování: 3x denně užít na lžičce vody 2 až 3 kapky. Zapít sklenicí čisté vody nebo čaje. Citlivějším osobám doporučujeme užívat 1 až 2 kapky 3x denně na lžičce olivového, kokosového nebo dýňového oleje.
Délka užívání:
Akutní užití: 3-4 kapky na lžičku vody nechat působit v ústech.
Dlouhodobé užívání: 3x 2-3 kapky denně v průběhu sezóny, začít užívat ještě před sezónou.
Děti od 3 - 6let mohou užít esenciální oleje jen po konzultaci s lékařem.
Upozornění: Stanovená doporučená denní dávka se nesmí překročit. Doplněk stravy se nesmí používat jako náhrada pestré stravy. Těhotné a kojící ženy mohou užívat výživový doplněk jen po konzultaci s lékařem. Nevhodné pro osoby alergické na rostliny ve složení. Nevhodné pro osoby s onemocněním ledvin. Uchovávejte mimo dosah a dohled dětí. Nevhodné pro děti do 3 let. Uchovávejte při teplotě do 25 ° C, v původním obalu na ochranu před vlhkostí. Neužívejte po uplynutí doby použitelnosti uvedené na etiketě a balení.
DOBRÝ TIP: Přečtěte si zásady bezpečného užívání esenciálních olejů Benedictus
Alergie je nepřiměřená, obranná reakce imunitního systému lidského organizmu na látky z vnějšího prostředí, kterou vyvolávají takzvané alergeny.
V momentě kdy se alergeny dostanou do organismu, fungují jako spouštěč alergické reakce. Tělo alergika začne okamžitě produkovat protilátky, jejichž úkolem je alergeny zneškodnit.
Alergeny jsou většinou látky, které zdravému člověku neškodí. Školní medicína je dělí na 4 skupiny, přičemž alergická reakce je ve všech případech zprostředkovaná IgE protilátkami. Jedná se tedy o včasný typ alergické reakce, kdy k projevům dochází během pár minut.
Inhalační alergeny: pyly trav, stromů a bylin, zvířecí alergeny, plísně nebo roztoči
Potravinové alergeny: pšeničná mouka, mléko, vajíčka, sója, arašídy, ořechy, mořské plody, ryby, rajčata, kořenová zelenina, ovoce
Bodnutí hmyzem: včela, vosa, sršeň, čmelák
Léky: penicilin a jiné antibiotika, lokální anestetika, barbituráty
Mezi alergická onemocnění patří astma, alergická rýma, anafylaxe, alergie na léky, potraviny a hmyz, ekzémy, kopřivka (kopřivka) a angioedém. Společným jmenovatelem je podráždění tkání a sliznic, jejich prokrvení, otok a zvýšená sekrece žláz.
Průvodním znakem alergie jsou alergické příznaky, za které je zodpovědný histamin. Histamin se z organismu vyplavuje při alergické reakci. Kontakt s alergenem (spouštěčem alergické reakce) se může projevit alergickou rýmou, svěděním očí, nadměrným slzením, ztíženým pískavým dýcháním a kašlem při inhalačních alergenech.
V případě potravinové alergie dochází ke svědění patra, jazyka, brnění, otoku sliznice, což může vést k zhoršenému dýchání až udušení. Stejně alergie na hmyz může mít fatální následky až u poloviny populace.
Mezi tzv. fyzikální alergie patří velmi častá alergie na slunce a o něco méně se vyskytující alergie na chlad. Alergie na slunce se projevuje svědivými červenými pupínky nebo puchýřky na těch místech kůže, které byly exponovány slunci. Projevem chladové alergie je nejčastěji kýchání a sekrece z nosu, případně i ucpaný nos, ale může se vyskytnout i kopřivka.
Při potravinové alergii známe i tzv. opožděný typ alergické reakce, která je zprostředkovaná IgG protilátkami. Při tomto typu se někdy mluví také o potravinové intoleranci. Příznaky se projevují s latencí až 24 - 72 hodin, často ve formě ekzému, mohou se však projevit i bolestmi kloubů, šlachových úponů, migrénami, bušením srdce, ale např. i psychickými poruchami, jako jsou různé stavy úzkosti, či deprese. Typické potraviny, při kterých vzniká potravinová intolerance, jsou pšenice, mléko, vejce, obilninové bílkoviny označované souhrnným názvem lepek (gluten) a GMO sója a kukuřice.
Východní medicína (alternativní) medicína dělí alergeny na primární (chronické) a sekundární. K těm primárním patří pšenice, lepek, mléko, vejce, sója a kukuřice, tedy alimentární alergeny, na které se vyvíjí potravinová intolerance. Tím, že jsou součástí každodenní stravy, udržují na sliznici trávicího traktu nespecifický chronický zánět, v důsledku čehož se spouští se kaskád dalších zdravotních problémů.
Postupně tak vznikají další alergie, např. alergie na slunce, pyl, peří, léky, plísně, roztoči, zvířecí chlupy atd. Léky na alergii, jako jsou antihistaminika a kortikoidy, jen potlačují příznaky alergie. Neřeší samotnou příčinu, proč alergie vlastně vznikla.
Pravděpodobnost, že dítě bude alergik je 30% pokud tímto onemocněním trpí alespoň jeden z rodičů. Pokud jsou alergici oba rodiče pravděpodobnost se zvyšuje na 60%. Alergie může propuknout kdykoliv během života. Počet alergiků neustále stoupá. Zatímco na začátku minulého století mělo alergii jen asi 0,5% Slováků, v současnosti už každý druhý obyvatel Slovenska trpí na nějakou formu alergie. Důvodů, proč došlo k takovému prudkému růstu, je několik.
Za posledních sto let se změnil způsob, jak se lidé stravují. Z jednoduché stravy, plné lokální sklizených surovin, často přímo na vlastním hospodářství, jsme přešli na atraktivní, no dovážené, zpracovány a chemicky upravené potraviny plné neznámých aditiv.
Vědci se přiklánějí k teorii, že toto moderní složení jídelníčku změnilo mikrobióm našich střev a tak pozměnilo naše imunitní reakce na potenciální alergeny v našem okolí.
MUDR. Gustáv Kalauz