Jak podpořit imunitu vašich dětí před nástupem do školy?

Pro některé děti je nástup do školy stresující, což může oslabit jejich imunitní systém. Stres a úzkost totiž snižují schopnost organismu efektivně se bránit proti infekcím. Ve škole jsou děti v úzkém kontaktu s velkým množstvím jiných dětí, čímž se zvyšuje riziko šíření infekčních onemocnění, jako jsou nachlazení, chřipka, streptokokové infekce a jiné virové nebo bakteriální nákazy. Silný imunitní systém pomáhá dětem lépe se bránit proti těmto patogenům a snižuje riziko častých onemocnění. Zajišťuje také rychlejší zotavení z nemocí a lepší fyzickou i psychickou pohodu. Podpora imunity dětí před nástupem do školy je proto mimořádně důležitá.

Jak funguje imunitní systém?

Imunitní systém je komplexní obranný mechanismus těla, který chrání organismus před škodlivými mikroorganismy, jako jsou bakterie, viry, plísně a paraziti, a zároveň pomáhá eliminovat poškozené nebo abnormální buňky, včetně nádorových. Funguje prostřednictvím různých buněk, molekul a orgánů, které spolupracují na udržení zdraví organismu.

1. Hlavní složky imunitního systému

• Bílé krvinky (leukocyty): Jsou základními bojovníky imunitního systému a dělí se na dvě hlavní kategorie:

• Buňky nespecifické (vrozené) imunity: Jejich úkolem je rychlá reakce na infekci bez ohledu na typ patogenu. Zahrnuje například fagocyty, které pohlcují a ničí cizí částice. Patří sem také tzv. NK (Natural Killer) buňky. Tyto se zaměřují na identifikaci a ničení buněk, které jsou infikovány virem, a také nádorových buněk.

• Buňky specifické (adaptivní) imunity: Poté, co imunitní systém bojoval s určitým patogenem, se některé B a T lymfocyty transformují na paměťové buňky. Tyto buňky si „pamatují“ antigen konkrétního patogenu a umožňují imunitnímu systému reagovat rychleji a účinněji při opětovném setkání s tímto antigenem. B-lymfocyty produkují protilátky a T-lymfocyty pomáhají koordinovat imunitní odpověď a přímo ničí infikované buňky. Tato složka imunity se vyvíjí postupně, jak se tělo setkává s různými patogeny. Získaná imunita je přesnější a má dlouhodobou paměť, což znamená, že při dalším setkání se stejným patogenem reaguje rychleji a efektivněji.

• Lymfatické orgány:

• Thymus (brzlík): Místo dozrávání T-lymfocytů.
• Slezina: Filtruje krev, odstraňuje staré krvinky a bojuje proti infekcím.
• Lymfatické uzliny: Filtrují lymfu a jsou místem, kde se aktivují imunitní buňky.

• Protilátky (imunoglobuliny): Proteiny produkované B-lymfocyty, které se navážou a následně neutralizují konkrétní antigeny na povrchu patogenů.

 

2. Mechanizmy obrany

• Zánětlivá reakce: Zánět je rychlá odpověď na poškození tkání nebo infekci, při které se uvolňují chemické signály, které přitahují imunitní buňky do postižené oblasti, čímž se zvyšuje průtok krve a aktivují se obranné mechanismy.
• Fagocytóza: Proces, při kterém fagocyty (např. makrofágy a neutrofily) pohlcují a ničí mikroorganismy a různé odpadové produkty zánětu.
• Antigenová prezentace: Po pohlcení patogenu ho fagocyty prezentují na svém povrchu pomocí molekul MHC třídy II, čímž signalizují T-lymfocytům, že je potřeba imunitní reakce.
• Aktivace T-lymfocytů:

• Pomocné T-lymfocyty (CD4+): Aktivují a koordinují ostatní buňky imunitního systému.
• Cytotoxické T-lymfocyty (CD8+): Přímo útočí na infikované buňky, čímž zabraňují šíření infekce.

• Produkce protilátek: B-lymfocyty se diferencují na plazmatické buňky, které produkují protilátky specifické pro daný antigen, čímž neutralizují patogeny a označují je pro zničení.

3. Paměťová imunita

Po překonání infekce imunitní systém vytváří paměťové B- a T-lymfocyty, které umožňují rychlejší a efektivnější reakci při opětovném setkání se stejným patogenem.

4. Bariérové mechanismy

• Fyzikální bariéry: Kůže a sliznice (v ústech, nose, trávicím a dýchacím traktu) jsou první linií obrany proti patogenům. Tyto bariéry fyzicky brání vstupu mikroorganismů do těla a produkují látky, jako jsou enzymy a kyseliny, které mikroorganismy zneškodňují.
• Chemické bariéry: Sliznice produkují hlen, který zachycuje patogeny, a žaludeční kyselina zase ničí mikroorganismy vstupující s potravou.
• Mikrobiální bariéra: Přirozená mikroflóra na pokožce a v trávicím traktu (např. probiotické bakterie) konkuruje patogenům a zabraňuje jejich přemnožení.

5. Regulace imunitní odpovědi

Imunitní systém je přísně regulován, aby se zabránilo nadměrným nebo nesprávným reakcím, které by mohly poškodit vlastní tkáně. Regulace zahrnuje kontrolu aktivace imunitních buněk a produkci regulačních cytokinů, které potlačují nadměrnou imunitní odpověď.

6. Imunitní poruchy

Někdy může imunitní systém selhat ve své funkci, což vede k různým problémům:

• Autoimunitní onemocnění: Imunitní systém napadá vlastní tkáně (např. revmatoidní artritida, lupus).
• Alergie: Přehnaná reakce imunitního systému na neškodné látky (např. pyl, potraviny).
• Imunodeficience: Snížená schopnost imunitního systému bojovat proti infekcím (např. HIV/AIDS, primární imunodeficience).

Jak imunitní systém pracuje?

1. Detekce patogenů: Když do těla vstoupí patogen, vrozený imunitní systém rychle reaguje na jeho přítomnost. Buňky vrozené imunity, jako jsou makrofágy a dendritické buňky, rozpoznávají patogeny na základě specifických molekul na jejich povrchu. Tyto buňky patogen pohlcují a ničí.
2. Aktivace imunitních buněk: Při prvotním kontaktu s patogenem dendritické buňky zpracovávají jeho fragmenty a prezentují je T lymfocytům v lymfatických uzlinách. Tento proces spouští aktivaci specifických T buněk, které se následně zaměřují na patogen nebo aktivují další imunitní mechanismy.
3. Produkce protilátek: B buňky, které se aktivují po setkání s patogenem nebo na základě signálů od T buněk, produkují protilátky. Protilátky se vážou na specifické antigeny na povrchu patogenů, čímž je označují pro zničení nebo přímo neutralizují jejich schopnost infikovat buňky.
4. Zničení patogenů: Aktivované cytotoxické T buňky a NK buňky vyhledávají a ničí infikované buňky tím, že uvolňují toxické látky, které způsobují rozpad infikovaných buněk.
5. Paměťová odpověď: Po zničení patogenu se většina aktivních imunitních buněk zničí, ale některé z nich přežijí jako paměťové buňky. Ty zůstávají v těle a při dalším setkání se stejným patogenem umožňují rychlejší a účinnější odpověď.

Imunitní systém je tedy velmi sofistikovaný mechanismus, který dokáže efektivně rozpoznat, zničit a „zapamatovat si“ škodlivé mikroorganismy, čímž chrání organismus před nemocemi a infekcemi. Jeho fungování je výsledkem komplexní interakce mezi různými buňkami, orgány a molekulami, které spolupracují na identifikaci a eliminaci cizorodých hrozeb, přičemž zároveň chrání vlastní tkáně a udržují homeostázu organismu.

T1 a T2 imunita

Jak se vyvíjí imunita dětí?

Vývoj imunitního systému u dětí je komplexní proces, který začíná ještě před narozením a pokračuje po celé dětství. Imunitní systém dítěte prochází několika fázemi, během nichž se stává stále efektivnějším v ochraně organismu před infekcemi.

1. Prenatální vývoj imunity

• Pasivní imunita od matky: Už během těhotenství dostává dítě protilátky od matky přes placentu. Tyto protilátky (zejména IgG) poskytují dítěti dočasnou ochranu před infekcemi v prvních měsících života. Tato ochrana však po narození postupně klesá.

2. Novorozenecké období (0-1 měsíc)

• Nedostatečně vyvinutý imunitní systém: Novorozenci mají relativně nezralý imunitní systém. I když mají určité schopnosti vrozené imunity, jejich získaná imunita je minimální. Pasivní protilátky od matky jim pomáhají překonat toto období.
• Kojení: Mateřské mléko obsahuje důležité protilátky (IgA) a imunitní buňky, které dále podporují imunitu novorozence. Mateřské mléko také obsahuje látky podporující růst prospěšných bakterií ve střevě, což je klíčové pro vývoj imunitního systému.

3. Kojenecké období (1-12 měsíců)

• Postupné vyvíjení vrozené a získané imunity: V tomto období začíná imunitní systém dítěte lépe rozpoznávat a reagovat na patogeny. Produkce vlastních protilátek (IgM, IgA, a postupně i IgG) se zvyšuje.

4. Batolecí období (1-3 roky)

• Rychlejší adaptace imunitního systému: Jak děti začínají být vystaveny většímu množství patogenů (například při kontaktu s jinými dětmi v jeslích nebo školce), jejich imunitní systém se učí reagovat na různé infekce.
• Budování imunitní paměti: Každé setkání s infekcí přispívá k rozvoji imunitní paměti, což znamená, že při dalším kontaktu se stejným patogenem bude reakce rychlejší a efektivnější.

5. Předškolní a školní období (4-12 let)

• Zdokonalování imunitního systému: Imunitní systém dětí se stále vyvíjí, ale už dokáže lépe zvládat běžné infekce. V tomto období je imunitní systém schopen produkovat širokou škálu protilátek a efektivněji reagovat na antigeny.
• Časté infekce: Děti v tomto věku mohou často trpět na různé infekce, jako jsou nachlazení, chřipka nebo streptokokové infekce. To však zároveň pomáhá dále posilovat jejich imunitu.

6. Dospívání (13-18 let)

• Dospělost imunitního systému: V pubertě se imunitní systém dětí téměř plně vyvine a dosáhne úrovně podobné dospělým. V tomto období se zvyšuje i produkce hormonů, které mohou mít vliv na imunitní funkci.

Vývoj imunity je dynamický proces, během něhož se imunitní systém neustále učí a zdokonaluje v ochraně organismu před vnějšími hrozbami. Tento proces začíná už v raném dětství a pokračuje až do dospělosti, přičemž každá fáze vývoje přispívá k vytváření komplexního a efektivního imunitního systému.

 

Co má na imunitu dětí největší vliv?

Na imunitu dětí má vliv řada faktorů, které společně přispívají k jejímu vývoji a efektivnímu fungování. Mezi nejdůležitější faktory patří:

1. Výživa

• Vyvážená strava: Dostatečný příjem základních živin, včetně vitamínů (A, C, D, E), minerálů (zinek, železo, selen) a antioxidantů, je nezbytný pro správné fungování imunitního systému. Ovoce, zelenina, celozrnné obiloviny, libové bílkoviny a zdravé tuky by měly být pravidelnou součástí stravy.
• Probiotika a prebiotika: Zdravá střevní mikroflóra, podporovaná konzumací fermentovaných potravin (jogurt, kefír, kysané zelí) a potravin bohatých na vlákninu, je klíčová pro imunitu, protože velká část imunitního systému se nachází právě ve střevech.

2. Spánek a odpočinek

• Kvalitní a dostatečný spánek: Spánek je kritický pro regeneraci organismu a správné fungování imunitního systému. Nedostatek spánku může oslabit imunitní odpověď a zvýšit náchylnost k infekcím.
• Denní režim: Pravidelný denní režim, který zahrnuje dostatek odpočinku, pomáhá udržovat stabilní a zdravý imunitní systém.

3. Fyzická aktivita

• Pravidelný pohyb: Fyzická aktivita podporuje cirkulaci krve, což umožňuje efektivnější transport imunitních buněk po těle. Děti, které jsou aktivní, mají často silnější imunitu.
• Mírná intenzita cvičení: Mírná a pravidelná fyzická aktivita podporuje imunitu, zatímco nadměrný nebo příliš intenzivní trénink může naopak imunitu oslabit.

4. Prostředí a expozice mikroorganismům

• Kontrolovaná expozice: Kontakt s různými mikroorganismy a prostředím (například hra venku, kontakt s jinými dětmi) pomáhá imunitnímu systému rozpoznávat a reagovat na patogeny. Tento proces je důležitý pro budování silné imunitní odpovědi.
• Životní prostředí: Příliš sterilní prostředí může být kontraproduktivní, protože imunitní systém se nenaučí správně reagovat na různé podněty.

5. Stres a psychická pohoda

• Emocionální a fyzický stres: Chronický stres, např. šikana ve škole, neustálé hádky mezi rodiči nebo rozvod rodičů, může negativně ovlivnit imunitní systém a snížit jeho schopnost bojovat proti infekcím. Proto je důležité zajistit dětem emocionální podporu a psychickou pohodu.
• Podpora a rodinné zázemí: Stabilní a podporující prostředí doma pomáhá dětem cítit se bezpečně, což přispívá k lepšímu fungování jejich imunitního systému.

6. Potravinová intolerance

Potravinová intolerance může mít významný vliv na imunitní systém, i když se liší od potravinové alergie, která zahrnuje okamžitou imunitní reakci zprostředkovanou protilátkami IgE. Proto je důležité tento problém správně identifikovat a řešit, aby se minimalizovaly jeho negativní důsledky na zdraví a imunitu. Potravinová intolerance může, ale nemusí být spojena s poruchami trávení.

Potravinová intolerance

• Je příčinou chronického zánětu v trávicím traktu.
• Může způsobit dysbiózu, což je nerovnováha mezi prospěšnými a patogenními bakteriemi ve střevech. Tím oslabuje imunitní odpověď a zhoršuje schopnost těla bojovat proti infekcím.
• Chronický zánět sliznice střev vede ke zvýšené propustnosti střevní bariéry. Tento stav umožňuje proniknutí nestrávených částic potravy, toxinů a bakterií do krevního oběhu, což může vyvolat nepřiměřené imunitní reakce.
• Může vést ke zhoršenému vstřebávání živin v důsledku zánětu a poškození střevní sliznice. Nedostatek základních živin, jako jsou vitamíny a minerály, oslabuje imunitní systém, protože tělo nemá dostatek zdrojů pro efektivní obranu proti patogenům.
• U některých jedinců může být potravinová intolerance spojena s autoimunitními onemocněními.
• Chronická zátěž imunitního systému, způsobená potravinovou intolerancí, může vést k únavě, malátnosti a snížené odolnosti vůči běžným infekcím.
• Děti a dospělí s potravinovou intolerancí častěji trpí na různé infekce a pomaleji se zotavují.

  7. Genetika

Genetika hraje také roli v tom, jak silný a efektivní je imunitní systém dítěte. Některé děti mohou být náchylnější k určitým onemocněním nebo mít slabší imunitní systém na základě genetických predispozicí.

Každý z těchto faktorů může samostatně i v kombinaci významně ovlivnit, jak se imunitní systém dítěte vyvíjí a funguje. Zajištění správné výživy, dostatku spánku, fyzické aktivity a snížení stresu jsou klíčové pro podporu silného a zdravého imunitního systému u dětí.

Kdy je potřeba imunitu dětí podpořit?

Podpora imunity dětí je důležitá po celý rok, ale existují určitá období a situace, kdy je potřeba věnovat tomuto tématu zvýšenou pozornost.

1. Před a během období zvýšeného výskytu onemocnění (podzim a zima)

• Období chřipek a nachlazení: V chladnějších měsících, zejména na podzim a v zimě, je větší výskyt virových onemocnění, jako jsou chřipka a nachlazení. Podpora imunity před a během tohoto období může pomoci snížit riziko onemocnění.
• Nedostatek slunečního světla: V zimě je méně slunečního světla, což může vést k nedostatku vitamínu D, který je klíčový pro imunitní systém. V tomto období je proto vhodné podávání vitamínu D ve formě kapek nebo kapslí.

2. Při nástupu do kolektivu (školka, škola, kroužky)

• Nové prostředí a kolektiv: Když dítě začíná chodit do školky, školy nebo se účastní kroužků, přichází do kontaktu s novými bakteriemi a viry. Toto je čas, kdy může být imunitní systém vystaven větší zátěži, a proto je vhodné ho podpořit.
• Změna denních návyků: Přizpůsobení se novému režimu a stres z nového prostředí mohou také oslabit imunitu.

3. Po nemoci nebo léčbě antibiotiky

• Rekonvalescence: Po překonání onemocnění, zejména pokud bylo spojeno s vysokou horečkou nebo dlouhodobou léčbou, je důležité podpořit imunitní systém, aby se rychleji zotavil.
• Antibiotická léčba: Antibiotika mohou narušit rovnováhu střevní mikroflóry, která je důležitá pro imunitu. Po ukončení antibiotické léčby je často potřeba podpořit obnovu zdravé střevní mikroflóry pomocí probiotik a prebiotik.

4. Při dlouhodobém stresu nebo vyčerpání

• Psychický a fyzický stres: Chronický stres, ať už z důvodu školních povinností, sociálních problémů nebo jiných faktorů, může oslabit imunitní systém. V takových případech je potřeba poskytnout dítěti dostatek odpočinku, emocionální podporu a případně zvážit podávání doplňků pro posílení imunity.
• Nedostatek spánku: Děti, které trpí na nedostatek spánku nebo jsou chronicky unavené, mohou mít oslabenou imunitu. Zajištění dostatečného spánku a pravidelného denního režimu je klíčové.

5. Při výrazné změně stravy nebo životního stylu

• Změna stravovacích návyků: Pokud dítě přechází na novou dietu nebo změní své stravovací návyky, může to ovlivnit jeho imunitní systém. Ujistěte se, že strava obsahuje všechny potřebné živiny.
• Změna prostředí: Při přestěhování se do nového prostředí, zejména pokud je to výrazně odlišné (například jiné klimatické podmínky), může být imunitní systém vystaven novým výzvám.

6. Pokud má dítě chronické zdravotní problémy

• Chronická onemocnění: Děti s chronickými onemocněními (například astma, alergie, cukrovka, potravinové intolerance) mohou mít oslabenou imunitu a vyžadují proto specifická opatření na její podporu.
• Nízká tělesná hmotnost nebo podvýživa: Děti s nízkou tělesnou hmotností nebo s nedostatečnou výživou mohou potřebovat speciální výživu a podporu imunity.

Podpora imunity je tedy obzvlášť důležitá v těchto situacích, kdy může být imunitní systém dětí vystaven větší zátěži nebo oslabení. Opatření na podporu imunity by měla být vždy přizpůsobena individuálním potřebám dítěte.

 

Jakými onemocněními jsou děti v kolektivech nejvíce ohroženy?

Děti v kolektivech, jako jsou školky, školy a kroužky, jsou vystaveny vyššímu riziku různých onemocnění, protože častěji přicházejí do kontaktu s jinými dětmi, které mohou být nositeli infekcí. Mezi nejčastější onemocnění, která se v takových prostředích šíří, patří:

1. Respirační infekce (nachlazení, chřipka)

• Nachlazení (rýma): Běžné nachlazení je nejčastějším infekčním onemocněním mezi dětmi. Způsobuje ho velké množství virů, nejčastěji rinoviry. Projevuje se rýmou, kašlem, bolestmi v krku a zvýšenou teplotou.
• Chřipka: Chřipka je virové onemocnění způsobené chřipkovými viry. Projevuje se náhlým nástupem horečky, bolestmi svalů a kloubů, suchým kašlem a celkovou únavou. Chřipka může vést k závažnějším komplikacím, zejména u dětí s oslabenou imunitou.

2. Streptokokové infekce (angína)

• Angína (streptokoková faryngitida): Způsobuje ji bakterie Streptococcus pyogenes. Projevuje se silnými bolestmi v krku, horečkou, bolestmi hlavy a zduřením lymfatických uzlin. Pokud není správně léčena, může vést ke komplikacím, jako je revmatická horečka.

3. Gastrointestinální infekce

• Virové gastroenteritidy: Viry, jako jsou rotaviry a noroviry, mohou způsobit průjem, zvracení, bolest břicha a horečku. Tyto infekce se snadno šíří v kolektivech a mohou vést k dehydrataci, zejména u menších dětí.
• Bakteriální infekce: Salmonella a Campylobacter jsou příklady bakterií, které mohou způsobit průjmová onemocnění, jež se také mohou šířit v prostředí s velkým počtem dětí.

4. Plané neštovice (varicella)

• Plané neštovice jsou velmi nakažlivé virové onemocnění způsobené virem varicella-zoster. Projevuje se výsevem svědivých vyrážek po celém těle, které se mění na puchýře a později na stroupky. Plané neštovice jsou běžné u dětí v předškolním a mladším školním věku.

5. Zarděnky (rubeola)

• Zarděnky jsou virové onemocnění, které způsobuje vyrážky, horečku a zvětšení lymfatických uzlin. I když jsou zarděnky méně závažné než některé jiné dětské nemoci, mohou být nebezpečné pro těhotné ženy, protože mohou způsobit vrozené vady plodu.

6. Příušnice (mumps)

• Příušnice jsou virové onemocnění, které způsobuje zduření příušních slinných žláz, horečku, bolest hlavy a svalů. Může vést k závažným komplikacím, jako jsou meningitida nebo orchitida (zánět varlat) u chlapců po pubertě.

7. Infekce horních dýchacích cest (otitidy, sinusitidy)

• Otitida (zánět středního ucha): Je častou komplikací respiračních infekcí u dětí. Způsobuje bolest ucha, horečku a zhoršení sluchu. Časté záněty uší mohou vyžadovat léčbu antibiotiky.
• Sinusitida: Zánět nosních dutin se často rozvíjí jako komplikace nachlazení. Projevuje se bolestmi hlavy, tlakem v obličeji a dlouhodobější rýmou.

8. Kožní infekce (impetigo, molusky)

• Impetigo: Bakteriální infekce kůže, způsobená nejčastěji streptokoky nebo stafylokoky. Projevuje se tvorbou hnisavých puchýřků, které mohou praskat a vytvářet stroupky. Je velmi nakažlivá a šíří se přímým kontaktem.
• Molusky (molluscum contagiosum): Virová kožní infekce způsobující malé, tvrdé, bezbolestné uzlíky na kůži. Je velmi nakažlivá, zejména mezi dětmi.

9. Parazitární infekce (rousky, vši)

• Enterobióza: Parazitární infekce způsobená roupy (Enterobius vermicularis). Projevuje se svěděním v okolí konečníku, zejména v noci. Parazit se snadno šíří v kolektivech a vyžaduje léčbu pro všechny členy rodiny.
• Pedikulóza (vši): Vši jsou paraziti, kteří se živí krví hostitele. Způsobují svědění pokožky hlavy a jsou velmi nakažlivé, zejména v prostředí s velkým počtem dětí.

Tato onemocnění se snadno šíří v prostředí, kde jsou děti v těsném kontaktu, a proto je důležité podporovat dobré hygienické návyky, sledovat zdravotní stav dětí a v případě potřeby rychle jednat při prvních příznacích onemocnění, aby se minimalizovalo riziko nákazy.

 

Jaké jsou příznaky oslabené imunity u dětí?

Oslabená imunita u dětí může být příčinou častějších a těžších infekcí, a také pomalejšího zotavování z onemocnění. Rozpoznání příznaků oslabené imunity je důležité pro to, aby se mohla přijmout vhodná opatření na zlepšení zdraví dítěte. Mezi nejčastější příznaky oslabené imunity patří:

1. Časté infekce

• Opakující se infekce horních dýchacích cest: Pokud bývá dítě často nachlazené, má opakované záněty krku, nosních dutin nebo středního ucha, může to být signálem oslabené imunity.
• Závažné nebo dlouhodobé infekce: Pokud infekce, které by normálně trvaly několik dní, trvají déle nebo jsou závažnější než obvykle, může to naznačovat problém s imunitou.

2. Pomalé hojení ran

• Pokud se rány, škrábance nebo jiná poranění hojí velmi pomalu, může to být příznak toho, že tělo nemá dostatečné zdroje na efektivní opravu poškozených tkání, což může souviset s oslabenou imunitou.

3. Chronická únava

• Děti s oslabenou imunitou mohou být často unavené, malátné a bez energie, i když mají dostatek spánku. Chronická únava může být důsledkem toho, že tělo vynakládá hodně energie na boj s infekcemi nebo na neustálou aktivaci imunitního systému.

4. Časté trávicí problémy

• Průjem, zácpa nebo nadýmání: Pokud má dítě často problémy s trávením, může to být známka narušené střevní mikroflóry, která úzce souvisí s imunitním systémem.
• Špatné vstřebávání živin: Oslabený imunitní systém může ovlivnit schopnost střev vstřebávat živiny, což může vést k dalšímu oslabení organismu.

5. Opakující se kožní infekce nebo vyrážky

• Pokud se na kůži často objevují infekce (například impetigo), plísňové infekce, bradavice, molusky nebo vyrážky, může to být signálem, že imunitní systém není dostatečně silný na to, aby chránil tělo před patogeny.

6. Problémy s přibíráním nebo růstem

• Děti s oslabenou imunitou mohou mít problémy s normálním přibíráním na váze nebo růstem. Chronické infekce nebo špatné vstřebávání živin mohou bránit správnému vývoji dítěte.

7. Zvětšené lymfatické uzliny

• Pokud jsou lymfatické uzliny často zvětšené nebo bolestivé, může to být indikátorem neustálé aktivity imunitního systému, což může naznačovat jeho oslabení.

8. Náchylnost k autoimunitním onemocněním

• Děti s oslabenou imunitou mohou být náchylnější k rozvoji autoimunitních onemocnění, při kterých imunitní systém mylně útočí na vlastní tkáně těla.

9. Časté alergické reakce

• Nadměrná nebo nepřiměřená reakce na běžné alergeny může být příznakem nerovnováhy v imunitním systému.

10. Problémy s očkováním

• Pokud dítě po očkování nemá přiměřenou imunitní odpověď nebo má komplikace, může to být znakem oslabeného imunitního systému.

Mnohé z výše uvedených příznaků mohou být důsledkem potravinové intolerance na lepek nebo mléko. Jelikož se tyto potraviny vyskytují v jídelníčku dětí prakticky každý den, mohou způsobovat chronický zánět střevní sliznice, narušení rovnováhy střevní mikroflóry, zvýšenou propustnost střeva a v konečném důsledku i neúměrnou zátěž na imunitní systém, což se projeví jeho sníženou efektivitou.

Jak imunitu dětí efektivně podpořit?

Efektivní podpora imunity dětí zahrnuje kombinaci zdravého životního stylu, správné výživy a preventivních opatření.

1. Vyvážená a pestrá strava

• Ovoce a zelenina: Podávejte dětem širokou škálu ovoce a zeleniny, zejména druhy bohaté na vitamíny C a A, jako jsou borůvky, maliny, ostružiny, jahody, červené hrozny, citrusy. Tyto potraviny obsahují antioxidanty, které pomáhají chránit buňky a podporovat imunitní systém. Ze zeleniny je to kapusta, brokolice, mrkev, červená paprika, červená řepa.
• Zdravé tuky: Omega-3 mastné kyseliny (nacházející se v rybách, ořechách a semenech) mají protizánětlivé vlastnosti a pomáhají při správné funkci imunitního systému.
• Celozrnné výrobky a luštěniny: Tyto potraviny jsou bohaté na vlákninu, která podporuje trávení a zdraví střev, což je také důležité pro správné fungování imunity.

2. Dostatek spánku

• Spánek je důležitý pro regeneraci organismu a správnou funkci imunitního systému. Děti v předškolním věku by měly spát 10-13 hodin denně, děti ve školním věku 9-11 hodin. Nedostatek spánku oslabuje schopnost těla bojovat proti infekcím.

3. Pravidelný pohyb

• Fyzická aktivita podporuje cirkulaci krve, čímž zlepšuje přísun imunitních buněk do různých částí těla. Povzbuzujte děti k denní fyzické aktivitě, jako jsou běh, jízda na kole, plavání nebo hraní si venku. Pravidelný pohyb také pomáhá redukovat stres, který může imunitu oslabovat.

4. Dostatek tekutin

• Dostatečná hydratace je nezbytná pro optimální funkci všech systémů v těle, včetně imunitního systému. Ujistěte se, že děti pijí dostatek vody během dne, zejména při fyzické aktivitě. Nejvhodnější je pramenitá čistá voda.

5. Podpora zdravého střeva

• Zdravá střevní mikroflóra je klíčová pro imunitu, protože až 70 % imunitního systému se nachází ve střevech. Kromě podávání probiotických potravin můžete dětem nabízet i potraviny bohaté na vlákninu, která slouží jako potrava pro prospěšné bakterie.
• Minimalizujte příjem cukrů, nasycených tuků a zpracovaných potravin, které mohou negativně ovlivnit imunitní systém.

6. Doplňky stravy

• Vitamín C: Posiluje imunitu a nachází se např. v citrusových plodech, paprice, brokolici.
• Vitamín D: Důležitý pro imunitní systém. Děti mohou v zimních měsících trpět nedostatkem vitamínu D, protože ho tělo syntetizuje ze slunečního záření. Nedostatek vitamínu D může oslabit imunitu, takže jeho podávání ve formě doplňků může být vhodné, zejména během zimy.
• Zinek: Podporuje buněčnou aktivitu imunitního systému a nachází se v mase, ořechách, semenech a celozrnných výrobcích.
• Probiotika a prebiotika: Podporují zdravou střevní mikroflóru. Probiotika jsou přítomna v jogurtu, kefíru a fermentovaných potravinách (např. kysané zelí nebo kimchi), zatímco prebiotika najdete v potravinách jako česnek, cibule, čekanka, topinambury a celozrnné obiloviny.

7. Esenciální oleje

• Eukalyptový EO: je známý svými schopnostmi uvolňovat dýchací cesty a má antibakteriální a antivirové vlastnosti.
• Kadidlovníkový EO: má silné protizánětlivé, imunostimulační a hojivé vlastnosti, které podporují zdraví imunitního systému.
• Hřebíčkový EO: je známý svou schopností ničit různé patogeny, včetně bakterií, virů a plísní. Jeho antimikrobiální účinky mohou pomoci chránit tělo před infekcemi. Eugenol obsažený v oleji má silné protizánětlivé účinky.
• EO ze skořicové kůry: má množství vlastností, které mohou příznivě ovlivnit imunitu. Jeho účinné složky, jako jsou cinnamaldehyd, eugenol, a další fenolové sloučeniny, přispívají k jeho silným antimikrobiálním, antioxidačním a protizánětlivým vlastnostem. Má také silné antivirové a protiplísňové účinky. Tyto vlastnosti mohou pomoci v prevenci infekcí a podpořit imunitní reakci organismu.
• Rozmarýnový EO: má více příznivých účinků na imunitní systém díky jeho složkám, jako jsou cineol a kyselina rozmarýnová. Tyto látky dodávají oleji protizánětlivé, antimikrobiální, antivirové, protiplísňové a antioxidační vlastnosti, které mohou pomoci podpořit celkové zdraví a odolnost vůči infekcím. Také stimuluje krevní oběh, což zlepšuje distribuci imunitních buněk a pomáhá tělu efektivněji reagovat na infekce.

8. Hygiena a prevence infekcí

• Naučte děti pravidelně a důkladně si mýt ruce, zejména před jídlem a po použití toalety. To pomůže snížit šíření infekcí v kolektivu.
• Učte je základním hygienickým návykům, jako je zakrývání úst při kašli nebo kýchání, používání kapesníků a správné hygienické chování ve společných prostorách.

9. Snižování stresu

• Chronický stres může oslabit imunitní systém. Ujistěte se, že vaše děti mají dostatek odpočinku a času na hru a relaxaci. Podporujte pozitivní sociální interakce a snažte se minimalizovat stresové faktory v jejich životě.

Implementací těchto opatření můžete efektivně podpořit imunitu svých dětí a pomoci jim lépe zvládat infekce a nemoci.